objevitel · 4 min čtení
Eratosthenés
276–194 př. n. l. · Alexandrie
Jak změříš celou Zemi, když máš jen tyč, stín a studnu?
Kdy jsem žil
Žil jsem před 2 200 lety. Barevná čárka jsem já, ostatní jsou další objevitelé z Akademie.
Můj příběh
Já jsem Eratosthenés z Kyrény a řídil jsem knihovnu v Alexandrii, největší na světě. Měl jsem přístup ke všem svitkům, co kdy kdo napsal. Kamarádi mi říkali Beta, druhé písmeno abecedy, protože jsem prý byl ve všem druhý nejlepší. Nevadilo mi to. Být druhý ve všem je víc než první v jednom.
V jednom svitku stálo, že ve městě Syéné na jihu svítí v poledne nejdelšího dne slunce až na dno studny. Stojí tedy přímo nad hlavou. V Alexandrii ten samý den tyč stín vrhala. Změřil jsem úhel: sedm a něco stupňů, padesátina kruhu. Vzdálenost mezi městy jsem znal od poslů, kteří ji vyměřovali kroky. Padesát krát ta vzdálenost byl obvod Země. Vyšlo mi to zhruba správně.
Země tehdy pro většinu lidí končila na obzoru. Já jsem ji nakreslil celou, s čarami od severu k jihu a od východu na západ, které dnes známe jako poledníky a rovnoběžky. Slovo geografie, popis Země, jsem vymyslel já.
A prvočísla? Chtěl jsem je najít bez zkoušení. Napiš čísla od dvou do řady. Dvojku nech a škrtni všechny její násobky. Trojku nech a škrtni její násobky. Pak totéž s pětkou. Co zbude, jsou prvočísla. Říká se tomu síto: čísla, která se dají rozložit na součin, propadnou, prvočísla zůstanou nahoře.
Moje klíče
Operace, které v Akademii vysvětluji já.
Kam jsem ještě sáhl
Zeměpis
Jedna z prvních map světa s mřížkou, výpočet obvodu Země a sklonu její osy. Kolumbus o sedmnáct set let později věřil menšímu číslu, než jsem naměřil já, a proto si myslel, že doplul do Indie.
Kalendář
Egyptský kalendář se každé čtyři roky posunul o den proti slunci. Za mého působení v Alexandrii vyšel výnos, aby se každý čtvrtý rok přidal jeden den. Neujal se. Zavedl ho až Julius Caesar o dvě stě let později.
Dějiny
Jako knihovník jsem sestavil první časovou osu dějin od trojské války po svou dobu a seřadil, kdy kdo žil. Vlastně jsem byl první, kdo dělal to, co dělá tahle stránka.
Věděl jsi, že…
Přezdívali mi Pentathlos, pětibojař, protože jsem dělal pět oborů naráz: matematiku, zeměpis, astronomii, básně a hudbu.
Obvod Země mi vyšel 250 000 stadií. Stadion byla délka závodní dráhy, asi 160 až 185 metrů, a podle toho, které se vezme, je to 39 000 až 46 000 kilometrů. Skutečnost je 40 000. Tyč a stín.
Síto, které nese moje jméno, používají počítače dodnes, když potřebují seznam menších prvočísel, třeba jako první krok při hledání těch obřích pro šifrování zpráv.
Trik navíc
Čtyři zkoušky do sta
Chceš vědět, jestli je číslo od 8 do 100 prvočíslo? Stačí zkusit, jestli ho dělí 2, 3, 5 nebo 7. Nic jiného nemusíš. Když ho žádné z nich nedělí, je to prvočíslo. Čísla 2, 3, 5 a 7 prvočísla jsou a jednička není. 91 vypadá jako prvočíslo, ale 7 × 13 = 91. Sedmička ho chytila.
Kde mě potkáš
Mise, kde jsou šifry na moje klíče.
Sousedé v čase
Napsal Klub nadaných dětí · aktualizováno 18. září 2026
Příběh máš. Teď klíč a zámek.